Sněhová královna a její splněné přání

Žila byla jedna bledá kráska, říkejme jí třeba Eva.), která po kabátu zatoužila. Měl být spíš větší než menší, ale na každý pád kašmírový. Provedení vojenské - barva tmavě zelená, zapínání dvouřadové. Hned jak své přání objevila, na Dejmidarek.cz ho zveřejnila. Nebylo zrovna nejskromnější a tak příliš nedoufala, že kabát někdy bude její. 



Jenže brzo přišlo překvapení. Kabát dorazil poštou a byl jenom pro ní. Lapala po dechu, jestli jako fakt? Zkusila si ho a byl jí akorát. Radost měl i malý Hugo. Od pana návrháře na svou malou hlavičku dostal fešnou čepičku. 


Spoluzakladatelka Dejmidarek.cz Eva ve svém vysněném kabátě. 

A jaké z našeho příběhu plyne poučení? Že když si na Dejmidarek.cz něco přejete, tak se vám to dost možná splní.)

[

]

Kolekce Iri z blogu Můj dům, můj squat

Jestli má tahle blogerka pro něco aktuální slabost, tak je to barevný minimalismus. Syté odstíny v kombinaci s jednoduchou estetikou ji přivádí k extázi, kterou prožívá taky při pohledu na krásné ilustrace, vintage věci a nápadité doplňky do bytu. V její kolekci pro Dejmidarek.cz tak najdete barvy, nápady i každodenní umění okořeněné špetkou nostalgie. Další inspiraci od Iri můžete čerpat na jejím blogu Můj dům, můj squat.


Kolekci od Iri najdete tady: https://dejmidarek.cz/tips/muj-dum-muj-squat/


Další kousky z kolekce Iri najdete tady: https://dejmidarek.cz/tips/muj-dum-muj-squat/


[

]

A budeš dárkovat, ty holoto!

Ať už se nám to líbí nebo ne, dávání dárků je součástí naší historie i současnosti. Byla by ale chyba se na to dívat jen jako na konzum-trik, který slouží k porážce lidu v době Vánoc. Původní zvyk obdarovávání vznikl, aby utvrzoval a utužoval vztahy v rámci rodiny (blízké i vzdálené), mezi přáteli a obchodními partnery. Bacha, mám na mysli už fucking starověk!! A že bez knihy ksichtů udržovat nějaké vztahy dálku byla tehdá fakt fuška.

Další zajímavý postřeh je, že když vezmu darující a obdarovaného, tak je to právě darující, kdo získá větší psychologický benefit, kdo se po aktu darování bude cítít více zavázán. Možná je to podobný princip, jakože když někomu zachráním život, tak jsem za něj zodpovědný (wtf?). Co myslíte, jsem úplně mimo mísu?



Dobře, teď zpět k historii. Vládcové a šlechta skoro po celém světě si pravidelně posílali dary a právě správně posoudit, jaký dar a v jaké hodnotě poslat, bylo kumšt. Často akt obdarování měl i význam sám o sobě, nesl zprávu beze slov. V tomto směru vynikali borci ve středověké Indii. Ovšem turbo nejlepší borec na tipy na dárky byl císař Akbar (16.století n.l.), který se rozhodl, že je dobré pravidelně obdarovávat chudé své země. Tož a hodnota takovéto “darby" byla zkrátka váha pana císaře ve zlatě a stříbru. Škoda, že tento zvyk neplatí pro naše prezidenty. Hej, tipněte, jaký schodek ve státním rozpočtu by to udělalo dnes s naším prezidentem?





[

]