Spolupráce pana Huga

Pan Hugo s námi spolupracuje už od samého začátku. Taky aby ne, když se narodil jen 2 týdny před spuštěním DEJ MI DÁREK pro veřejnost - a zrovna 11. září, je to totiž malý terorista, jak jsme záhy poznali :)
Od útlého věku tátovi pomáhal s vývojem. Během Vánoc mu sedával s oblibou na klíně a kontroloval, co táta naprogramoval (viz. obrázek).

Hugo hlédá chyby v tátově kódu.

O pár měsíců později nám nabídl ZOOT.cz, že uděláme společnou soutěž pro naše uživatele. A nám přišlo jako skvělý nápad využít Hugovo přirozené charisma (táta při jakémkoliv projevu na kameru koktá) a nechat ho udělat závěrečné losování výherců.

Hugo se těší na svůj první placený job: losování výherců.


Jak to šlo? Tož z tuha, mělo to dva problémy.

Za prvé, když soutěž skončila, přišlo na věc a my chtěli začít losovat, pan Hugo se velmi rozčiloval a za žádnou cenu nechtěl být tím pohodovým usměvavým miminkem, kterým za normálních okolností je. Výsledek za první den natáčení: nula.
Výsledek za druhý den natáčení: nula.



Třetí den natáčení jsme si řekli, že problém bude asi v motivaci. Sedli jsme s Hugem za vyjednávací stůl a nabízeli mu různé úplatky - koupíme mu novou hračku, 1x kojení přes noc navíc, vstaneme o hodinu dříve, atd. Ale nic nepomohlo. Náš pán chtěl zkrátka pořádný DÁREK. Už to vypadalo na patovou situaci, když maminku napadlo: "Co tak výzdobu nad přebalovacím pultem, aby ses nenudil, když ti vytírame prdelku od bobku?" Pan Hugo souhlasil.
Výsledek za čtvrtý den natáčení: hotovo, viz. finální video s losováním.



Druhý problém bylo vyrobit samotnou výzdobu. Jako inspirace nám posloužily dvě kolekce z DEJ MI DÁREK, kde nás uchvátily washi pásky. Ty jsme zvolili jako základní stavební materiál.
Kolekce Moniky z blogu Vintagelover
Kolekce DIY od Evi z Lealoo

Přebalovací pult před výzdobou.

Použitý materiál (bez té kočky samozřejmě.)
Finální produkt lidové naší tvořivosti.

Transakce proběhla, pan Hugo je spokojený, za což nás okamžitě odměnil tím nejlepším, co může "baby" rodičům darovat, odpoledním šlofíkem :)

Nejlepší dárek pro rodiče: svatý klid .)

[

]

Supertáta

Jemné rysy ve tváři prozrazují něhu. Dlouhé štíhlé prsty poukazují na kreativitu a laskavé oči značí empatii. Zdá se, že tenhle táta je na mateřství dobře vybaven. A taky že jo. Synek Hugo v jeho péči jen kvete. Právě leží v postýlce a šťastně se usmívá. Natahuje své mini prstíky, které jsou zatím ještě pořádně nemotorné, a zkoumá tatínkův nos a pusu. Po pár minutách anatomické hry je Hugo unaven a ke své i tátově spokojenosti usíná. A takhle ideálně probíhá celý den. Krátké chvilky hraní střídají dlouhé chvíle spaní, během kterých si tatínek po usilovné péči může konečně pořádně odpočinout. 

Nejdřív hraní ...
... potom spaní.

A co dělá maminka? Vydělává. V bezpečí doma se věnuje své svědomité práci, od které si každé tři hodiny dává pauzu. Na kojení.) 



 
Nejdřív práce ...

... potom kojení .)

Role jsou rozdělené, dítě je spokojené. Zní to krásně, že? Realita ale může být jiná. Pojďme se na situaci podívat očima Evy a Matěje - rodičů malého Huga. 

Den podle Matěje:

9:00 Budíček, opláchnout obličej, nasadit brýle, přebalit Huga a položit na dečku, kde si hraje s hračkama a pozoruje tátu, jak cvičí :)

10:00 Hugo zaujatě kouká, jak táta papá vydatnou proteinovou snídani

12:00 Na pořadu dne jsou až do večera hrátky s Hugem prokládané jeho spásným odpočinkem a kojením. Táta si naivně myslel, že u toho bude pracovat, ale až na pár vyřízených emailů a domácích prací, nemá šanci nic stihnout. 

18:00 Táta padne vyčerpáním a Hugo přechází do maminčiny péče.

20:00 Hugo jde spinkat a táta usedá za počítač a programuje Dej mi dárek :)

3:00 Unaven přestává s prací a koukne na nějaký sci-fi seriál, aby neměl sny o zdrojovém kódu.

4:00 Sprcha a spát.

Den podle Evy:

4:00 Nakojit a u toho spát

8:00 Nakojit a ještě se zachumlat do peřin, předstírat, že je ještě půlnoc. Hrát hru, kdo vyměkne a vstane k povykujícímu dítěti, které půlnoc rozhodně nemá.

9:00 Hru vyhrává Hugo. Vstáváme všichni tři. Ranní údržba... sakrblé, že bych si šla zaběhat. Ne, venku je škaredě / ne něco na mě leze / ne, Hugo mě v noci vyšťavil / ne, dneska udělám vyjímku a dám si pohov

10:30 Čas začít pracovat 

11:00 Jéje, kojení 

11:30 Oběd: vaříš / vařím? Hm, těstoviny s rajčaty (Matějovo natolik oblíbené jídlo, že ho jí prakticky denně) nechci, takže vařím... 

13:30 Po obědě - čas pokračovat v práci

14:00 To dítě má zase hlad... kojení

14:30 Jé, tam je krásně, dítě se musí provětrat, procházka

16:30 Jejda, to už je tolik hodin? Pracovat!!

17:00 Vždyť jsem dvakrát klikla... a zase kojení.

17:30 No jo, co budem večeřet?

19:00 Koupání

19:30 A hádejte co? ...kojení...

20:00 Aha, tak co že jsem to měla dneska udělat do práce?

01:00 Uf, tak šup spát, vždyť za pár hodin zase příjde... kojeníííí....   


A na závěr dvě důležité otázky: 

Matěji, měnil bys s Evou? Jasně, chodit do práce byla taková pohoda :)

Evo, měnila bys s Matějem? Jasně, už celé těhotenství se snažím Matěje přesvědčit, aby byl první živoucí důkaz kojícího muže. Zajistilo by mu to nehynoucí slávu a já bych měla o pár půlhoděk na práci víc :) 

Zajímavé. Každý chce zkrátka to, co nemá. Jediný, kdo by neměnil je malý Hugo. Být miminem je prý fajn:)

[

]

Street Art. London vs Prague.

Ano, ano, Londýn je větší, žijí v něm kreativnější lidé a má mnohem delší historii pouličního umění než Praha. Povedené street art je tady nejen na zdech podchodů a klubů jako v našem hlavním městě, ale najdete ho i na obytných domech, ve kterých bydlí i usedlejší rodiny, nebo jako součást komerční propagace obchodů či služeb. Naše Iri teď v Londýně byla a tak si ty hezké pouliční obrázky pěkně vyfotila. Pak vyštrachala v mobilu fotky z Prahy a pěkně na střídačku své obrázky seřadila. Londýn, Praha, Londýn, Praha a tak dále plus na závěr tip na jednu skvělou aplikaci, která se vám bude hodit, až se do Londýna vypravíte.

London. Trochu scary, ale dost cool.)
Prague. Podchod and Muzeem. 
London. Reklama na kadeřnictví ve vedlejším domě. Iri si v něm chtěla zkrátit svoji emo patku, ale jak to tak v Londýně bývá, bylo to moc drahý. Tak se aspoň vyfotila před jeho propagačním obrázkem.
Prague. Metro Vltavská.
London. Hezkej dům na domě. Až na tu scary holčičku ...
Divný, co?.)
Prague. Haštalská, rok 2012. Dnes už tam tohle street art asi není ...

Aktuální londýnské street art můžete sledovat na webu Street Art London, který má taky celkem aktualizovaný Facebook, a hlavně skvělou aplikaci. Ta vám ukáže lokaci nejnovějších street art počinů, můžete v ní vyhledávat podle oblíbených autorů a její tvůrci se starají o to, aby byla stále aktuální. 

Ukázka z aplikace Street Art London.

Pražské street art můžete sledovat třeba přes FB stránku Street Art Czech republic, která zároveň upozorňuje na zajímavé akce, festivaly a další aktivity spojené s pouličním uměním. Pouze na Prahu se soustředil blog Street Art Prague, který má tuhle oblast mapovat od roku 2004. Poslední post je ale bohužel z předloňského února. Street Art aplikaci pro naši zemi nebo hlavní město jsem nenašla. Takže dotaz na Matěje - až se budeš nudit, nechceš nějakou udělat?.)

[

]

Slzy, zubní pasta a smutná písnička


Víte, že různé slzy mají různé složení?

Slzy z emocí jsou jiné než ty z cibule nebo z poškrabaného oka. Poslední jmenované jsou často mým problémem.

Mám totiž trochu problém s koordinací pohybů, když jsem zabrán do svých myšlenek a u toho dělám manuální činnost jako je čištění zubů. Většinou kartáček skončí jen v mé velké nosní dírce, ale jednou se mi podařilo kartáčkem vyjet až nahoru a zabořit štětinky do levého oka (zrovna to na které lépe vidím). No nebyl to fajný pocit :)

Tož ale zpátky k těm slzám. Slzy z emocí, na rozdíl od těch normálních, které oko zvlhčují a léčí při zranění, obsahují více látek (hormonů) spojených se strachem, neštěstím, láskou nebo dojetím.

obrázek z Pinterestu


A právě o krátkém a smutném životě jedné takové hormonovité slzičky byla naše stará písnička.

Varování ministerstva zdravotnictví: je to pomalé, divné, depresivní a před poslechem si raději odskočte na malou.


[

]

Jak 3D tisk a LED technologie změní módu?

Nikdo neví, jak přesně, ale rozhodně to mnoho lidí zajímá a nedávná Wearable Technology Fashion Show v New Yorku ukázala, že je na co se těšit.

Jakožto chlap s třema párama bot (sandále, tenisky a pohory), všechny solidně a permanentně ušmudlané, sice o designu bot nevím zhola nic, ale tyto kousky vytvořené 3D tiskem od ContinuumFashion, si myslím, udělají dojem na každého.

 
foto zdroj: ContinuumFashion

Další kousek od LaserGirls na mě dýchá atmosférou Blade Runnera. Btw: do nedávna jsem ještě měl VHS s tímto kultovním kouskem, ale nahradil jej 1080p director's cut.

foto zdroj: LaserGirls



Nejlepší kousek jsem nechal na závěr. Tato čapka (dobře tak teda přikrývka hlavy) od Sencoree září přesně tak, jak se cítíš.  Funguje tak, že snímá náladu nositele pomocí EEG a tu pak projektuje malými zabudovanými LEDkami, které jsou schované uvnitř tohoto 3D výtisku :) Níže je vidět užasný detail tohoto dílka.

zdroj: Sencoree
zdroj: Sencoree

To je dneska všechno, příště se můžete těšit na porovnání výrobců hořčice .)


[

]