Literární záchvat

My všichni v týmu Dejmidarek.cz se považujeme za vášnivé čtenáře. Knížky bychom tedy s velkou radostí četli, jenže znáte to. Není čas. A tak v posledních měsících (možná letech) zůstává jen u literárních plánů. Občas něco objevíme a dostaneme literární záchvat, co všechno musím přečíst. Jenže pak opět narazíme na stejný problém. Není čas. Teď jsou ale prázdniny a to znamená období dovolených a dny proválené u vody. S knížkou v ruce. Tohle jsou naše literární plány pro letošní léto.

Iri

Řekla bych, že moje plány jsou docela realistické. Přes léto chci přečíst čtyři knížky. Dvě jsou o designu a umění a dvě o psychologii. Ale nebojte se, že prázdniny plánuju strávit bůhvíjak intelektuálně. Témata jsou podaná s lehkostí a přiměřenou ironií. Aspoň v to tedy doufám.)


Docela často dumám nad tím, jací my Češi vlastně jsme. Říká se, že si věčně stěžujeme namísto, abychom s našimi problémy něco skutečně udělali. S tím souhlasím a dělám to i já sama. Prý jsme také praktičtí a vynálezaví. I pod tohle bych se podepsala. Když člověk hledá výmluvy a kličky, jak obejít skutečnou práci, je přitom docela kreativní. Taky jsme vtipní. A nemáme moc vkus. Ale jaký je typický český hrdina? Josef Jedlička to vypozoroval z velkých českých děl a já se to přes léto chystám dozvědět.)

Foto: Iri Novak

Zrození umělkyně z pěny limonády od Martiny Pachmanové 



Ženy v umění jsou velkým tématem, kterým se autorka zabývá minimálně už od svých studií. Ženy byly dlouho opomíjeny skoro v každé oblasti a design a umění nejsou výjimkou. Těším se na soubor esejí, které ženský tvůrčí přístup a jejich díla přiblíží.



Bleděmodrá kniha od Michaila Zoščenka


Šla jsem takhle jednou po ulici a narazila na mobilní antikvariát. Jeho majitel vypadal, že nic jiného než těch pár knížek nemá, a tak jsem se jeho podnikání rozhodla podpořit. Měl docela zajímavý výběr a ke každé knížce mi do konce dal malý výklad. Tohle je prý knížka o životě. A to mě zajímá. Navíc je bleděmodrá  a to je moje oblíbená barva.) 


Když jsem chodila na střední školu technického směru (jaká ironie v mém případě, protože jsem velmi velmi netechnická.), měli jsme předmět Průmyslové výtvarnictví. Učila nás maďarská výtvarnice a já jsem ji zbožňovala. Myslím, že právě ona ve mně probudila můj budoucí zájem o design a umění. Tehdy jsem tyhle obory nijak moc neprožívala, ale bavilo mě s ní dělat koláže, chodit na výstavy do Národní galerie a pod jejím vedením navrhovat vlastní šperky. Škoda, že jsme tenhle předmět měli jen jeden rok. Ale teď k dílu: Knížka obsahuje kapitoly z dějin školy a kritické texty mimo jiné zaměřené na osobnost designéra nebo třeba stav výuky průmyslových výtvarníků v 60. letech. Ale ze všeho nejvíc se těším na rozhovory s designéry, mezi kterými nechybí Klára Šumová nebo Boris Klimek. 

U čtení kromě kávy plánuju popíjet zelený čaj z mističky od Ema Mamisu. Foto: Iri Novak

Matěj


Většinou se vzdělávám v tom, čím se zrovna zabývám. Poslední dobou mi totálně vyhovují audiobooky - nasadím sluchátka, zavřu oči, lehnu a poslouchám, nebo taky během procházky s kočárkem. 

Jako odpočinkové čtení od malička miluju sci-fi a to konzumuju jedině v papírovém formátu :) Toto léto si chcu přečíst znovu dvě skvělé knížky, které jsem už četl, ale měli natolik nosné myšlenky, že je musím sjet ještě raz. Navíc obě s tématy, které změní podobu světa ve 21. století. A potom tu mám dvě lahůdky - kousky těsně před vydáním od jednoho mého kamaráda a jedné mé kamarádky.


The Quantum Thief by Hannu Rajaniemi


Bezpečnost a ochrana soukromí začíná být hodně ožehavé téma. A toto scifi, které se odehrává na Marsu v daleké budoucnosti, nabízí zajímavé řešení. V této společnosti mají lidé část své paměti nikoliv v mozku, ale v cloudu. A když se setkají dva lidé a mají rozhovor, tak na jeho konci musí dát oba souhlas, aby si jej pamatovali. Stejně tak tváře. Člověk se může rozhodnout a nechat, aby jen vybraní přatelé si pamatovali váš obličej. Ten je taky standardně rozmazaný k nepoznání pro všechny lidi, které potká na ulici.


V knize je více zajímavých principů, např. platidlem je čas, ale raději si to přečtěte a posuďte sami.




Brasyl by Ian McDonald

Skvělá cyberpunková atmosféra, úžasné prostředí Brazílie, ale hlavně ústředním motivem jsou kvantové počítače. Jaký je rozdíl mezi normálním a kvantovým počítačem? Nejsou rychlejší, nejsou menší. Rozdíl a potenciál je ovšem tak zásadní, že ve virtuální budoucnosti této knihy je kvatnové počítání postaveno mimo zákon. 

Prozrazovat nic nebudu, ale rád zareferuju v jakém stavu je dnes tato oblast. Úplně na samém začátku. Nejvýkonější poctivý kvantový počítač má ubohých 14 qubitů (pro srovnání 16GB mobil uchová 128 000 000 000 bitů). Nepoctivý kvantový počítač společnosti D-Wave Systems (používá jen tzv. kvantové žíhání) pracuje nyní s 512 qubity. Jeden takový stroj prodali Boeingu a druhý Googlu.

No dobře, prozradím. Když by kvantový počítač hrál Angry Birds, tak nezkouší postupně různé možnosti, jak nasměrovat a s jakou silou vystřelit papoucha. Dokáže rovnou vykoušet všechny možnosti najednou. Při výpočtu, jaký je ideální design letadla, dokáže vyzkoušet najednou všechny možnosti, jaký by mohlo letadlo mít a vybrat ten nejlepší. Drtivá většina dnes použivaného zabezpečení (vaše data, hesla, kreditní karty, zkrátka všeho) používá šifrování, které kvantový počítač bez problému velmi rychle prolomí.




Tessyra
 
by Luděk Wellart

Knihu napsal můj kamarád a kolega (dělám hudbu do jeho filmu), takže jsem trochu zaujat.) Letos ji plánuje vydat, a to ilustrovanou a v multimediálním kabátku. Dle prvních 12 stránek to vypadá na hodně vtipnou kovbojku ze vzdálené  a ztřeštěné galaxie.

xxx
 
by Zuzana Veselá

Mám ještě kamarádku zubařku. Tož a loni z ničeho nic, bez jakéhokoliv varování, napsala thriller. No... vyrazila mi dech a bojím se bojím jít k ní znovu na dentální navštěvu.) Sice žádné scifi, ale vypadá to na řádné psycho z vězeňskou tématikou



Eva

Vzhledem k tomu, že za posledních pár let je můj průměr 1 kniha za 3 měsíce, tak se nejednomu mohou zdát mé prázdninové knižní plány smělé... Jenže! Jsou to všechno skvosty, na které se neskutečně těším. 




Znáte ten typ lidí, co dokáže jeden oblíbený film zkouknout nesčetněkrát za sebou, oblíbenou knížku přečíst několikrát od začátku do konce? Tak těmto lidem já nerozumím... I k mým nejvíc oblíbeným věcem už se většinou nevracím. Ale tahle knížka je výjimka. Vášeň pro broskve od české autorky Věry Chase jsem úplnou náhodou objevila někdy na výšce a toto léto si ji přečtu po třetí. Už po třetí mě okouzlí fantazie a imaginace se kterou nechává autorka ožívat okolní svět kolem hrdinky Jezabel, která v lehce apokalyptické budoucnosti dochází vnitřní přeměny od povrchnosti k moudrosti. Tu knížku jsem přečetla jedním dechem a pokaždé při otočení stránky mě zamrzelo, že se dostávám blíže a blíže konci.

Druhou knížku jsem objevila před pár lety u kamaráda a po prolistování mne úplně nadchla. Vychutnala jsem si moment, kdy jsem šla do knihkupectví a prodavače se ptala: Máte prosím knihu Jak sbalit ženu 2.0 (aktualizované a doplněné vydání s cvičebnicí) od Tomáše Baránka? :) V knížce jsem si už tolikrát listovala a četla pasáže na přeskáčku, že ji mám určitě přečtenou, ale teď si ji přečtu od začátku do konce. Je neskutečně vtipná a díky ní jsem pochopila co na nás ženy funguje :) Škoda, že jsem nenašla podobnou knihu o balení mužů... i když mi kdosi říkal, že naopak je to daleko jednodušší :)



Pan Hugo už si zjevně favorita vybral.... není na to ještě trochu brzo?? 


Tomáš Baránek, nejen že je skvělý autor, má taky vydavatelství Jan Melvil Publishing. Jejich mottem je, že vydávají knížky, které změní život. A musím říct, že v to pevně věřím, co se týče jejich další knížky, kterou mám v plánu na tyto prázdniny. Timothy Ferriss - Čtyrhodinový pracovní týden. Skvělé návody na to, jak si uspořádat život a práci tak, abyste mohli každý rok strávit několik měsíců u moře nebo na horách nebo v Tokyu nebo prostě kdekoliv se vám zlíbí. Riziko této knížky je, že u ní dvakrát podáte výpověď, najmete si v Indii pět virtuálních asistentů, třikrát si založíte blog. Vlastně, ten už máme... checked.


No a když seberu sílu, hlavně tu psychickou, tak si nakonec přečtu knížku Escape from Camp 14. Její autor Blaine Harden v ní přepsal vzpomínky Severokorejce na jeho život v pracovním táboře, kde se narodil, vyrůstal, viděl popravu svých rodičů a nakonec z něj dokázal i utéct. Je to prý hodně drsné a život vám to taky možná změní... zase ale jiným směrem.

Iri, Matěj a Evi

[

]

Žádné komentáře:

Okomentovat